Co se děje s investicemi, kde je obec jako zadavatel? Jakým způsobem jsou zadávány veřejné zakázky? Co se vlastně u nás v obci myslí veřejnou zakázkou, případně, jak se zadává?
Kladl jsem si tuto otázku dlouho a v podstatě jsem se nedostal k žádné odpovědi, a tak jsem začal hledat jakým způsobem vlastně obec utrácí. Lépe řečeno, jakým způsobem jsou zadávány, pokud vůbec, výběrová řízení. V rozpočtu jsou peníze nás všech a mají nám udržovat a zvelebovat obec a jejich správci, v čele s paní starostkou Kysilkovou, si mají počínat jako řádní hospodáři.
Pravdou je, že kompletní rozpočet obce je k dispozici online na obecním webu, ale tím to téměř končí. Kohokoliv jsem se zeptal, bylo mi sděleno, že přece vždy probíhá férové veřejné zadání zakázky. Pod pojmem “zakázka” si představme dodávku služby nebo nákup čehokoliv krom nemovitosti.
V těchto vysvětleních mě ale zaráželo klíčové slovo "veřejné". Z mých zkušeností tento termín většinou znamená, že je vše jednoduše dostupné, ideálně online a je zachován status transparentnosti. Jak jsem již zmínil, jsou to přece veřejné prostředky, takže veřejnost by měla mít možnost jednoduše dohledat za kolik, jaká věc či služba a kdy byla objednána. Předností dobrého hospodáře je být transparentní, jelikož je pouze správcem cizího majetku. Notabene, v rámci veřejných zakázek se používají veřejné portály, třeba nen.nipez.cz, fen.cz atd., kde ale o naší obci neslyšel nikdo.
Ve Stráži nad Nisou to tak ale bohužel, není. Naopak. Obec má skvělý nástroj, jak v podstatě všechny transakce zahalit mlhou a zároveň splnit zákonem dané podmínky. Jmenuje se “Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu obce Stráž nad Nisou” a je dostupný na webových stránkách obce.
Tato směrnice vstoupila v platnost podpisem paní starostky Kysilkové a bývalého místostarosty pana Jaschkeho v roce 2018.
Není to složitý dokument. Ve zkratce nám říká, že od částky 100 000 Kč do 2 000 000 Kč u nákupu služeb a dodávek a 300 000 Kč až 6 000 000 Kč u stavebních prací, nemusí proběhnout veřejné výběrové řízení.
Klidně si předchozí větu přečtěte ještě jednou, já jsem celou směrnici četl několikrát, abych sám uvěřil.
Pro vysvětlení, útrata do částky 100 000 Kč nemusí podléhat výběrovému řízení, jelikož se často jedná o provozní útraty obce. Srozumitelné a v rámci běhu obce nutné.
Jak takový nástroj v ruce paní starostky může a dokáže obejít demokratickou dohodu zastupitelstva obce a péči řádného hospodáře? Ve své podstatě je to jednoduché, shrnu to do bodů a zároveň spojím rozpětí veřejných zakázek pro jednodušší orientaci. Směrnice se opírá o zákon 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Nakolik je tato směrnice platná, nechám raději na posouzení právníků. Směrnice říká:
1. Garantem dodržení zákona je paní starostka.
2. Starostka zajistí zpracování podkladů, případně pověří další osobu.
3. Výběru dodavatele předchází odeslání minimálně tří žádostí o nabídku, kde pouze dva stačí k výběru dodavatele zakázky.
4. O výběru nabídky rozhoduje paní starostka. Může a nemusí ustanovit komisi, která dá doporučení.
5. O uzavřené a hotové smlouvě musí být informováno zastupitelstvo.
6. U zakázek do 2 000 000 a respektive 6 000 000, musí být dokument uveřejněn na úřední desce obce spolu s výzvou k podání nabídky.
Další věcí, kterou si běžný občan neuvědomí je fakt, že jsme obec bez rozšířené působnosti a jako taková nemá zákonem dané, že se uzavřené smlouvy musí uveřejnit. Zákon přímo říká:
Obec, která nevykonává rozšířenou působnost, není povinna zveřejňovat smlouvy v registru smluv.
Každá obec jako zadavatel veřejné zakázky je povinna zveřejnit smlouvu nad 500 000 bez DPH, a to na profilu zadavatele, nebo dle jiného právního předpisu (registr smluv, malá rozpočtová pravidla).
Meritem věci, ale není, zda je praxe výběru dodavatele v naší obci dle zákona, ale zda je morálně v pořádku a zda skutečně vedení obce splňuje požadavek řádného hospodáře. Podle mě vlastně není splněno ani jedno. Za prve, zakázka malého rozsahu, na který se směrnice odkazuje, nemůže být zakázkou za 7 260 000 Kč s DPH. To reprezentuje významnou část rozpočtu. A za druhé, to absolutně opomíjí zastupitelstvo, jako demokraticky zvolený kontrolní orgán činnosti obce. Proč jsme měli volby, když je zastupitelstvo zbytečné?
Pojďme si udělat rozbor, jak se v obci utrácí veřejné peníze, bod po bodu.
1. Paní Kysilková, jako starostka, je odpovědná za své konání a za zadání zakázky.
Jinak řečeno, udělá co si myslí, pokud splní hrubou kostru zákona 134/2016 Sb.
2. Starostka zadává konkrétní zadání zakázky, a to i když v daném odvětví není erudovaná. Například máme ustanovený stavební odbor, ale bez jeho konzultace je starostka schopna zadat stavební zakázku, bez nutných technických a jiných znalostí.
3. Pohádka o firmě, co se nemusí snažit: Víte, mám tu zakázku v hodnotě řekněme 700 000 Kč, nechtěli byste ji? Ale ano, chtěli, ale co pro to musíme udělat? Nic, říká to naše směrnice, nechte to na mě, já určuji co, za kolik a kdo.
Systém veřejného výběru dodavatele je jednoduchý. Ušetřit zadavateli (obci), peníze a zároveň dostat nejlepší možný produkt, nebo službu. Nejedná se vždy o nejlevnější službu, ale o nejvýhodnější řešení pro obec. Znovu něco, o čem se obci může jen zdát.
4. Jak si získám alibi při něčem, co nechci otevřeně a veřejně řídit? Ustanovím doporučující komisi, tak jak to říká směrnice obce. Rázem je za doporučení odpovědná komise. Podotýkám, komise o třech lidech, které si jako starosta vybírám sám. Jedná se přitom o klasický pokerový tah stranou, kde komise nemusí, ale může být ustanovena, jejím doporučením se z podstaty věci řídit nemusím. Výmluvný fakt jejího ustanovení slouží jako alibi nejlepšího rozhodnutí pro blaho obce.
5. Jakkoli zastřeně se zadávají a utrácejí peníze obce, zastupitelé musí být seznámeni s již nastalým závazkem obce. Zde je důležité si uvědomit fakt, že zastupitelé nemají možnost rozebrat danou zakázku, zhodnotit možnosti a uspořádat transparentní výběrové řízení. Jsou zde postaveni před hotovou věc a již utracené obecní peníze. Jsou pouze seznámeni s faktem bez možnosti korekce.
6. U zakázek do 2 000 000 a 6 000 000 respektive, musí být dokument uveřejněn na úřední desce obce spolu s výzvou k podání nabídky. Výborné nařízení směrnice, které pro změnu pouze informuje o tom, co bylo a bude. Nedává však možnost zásahu zastupitelstvu.
Paradoxem věci je, že se zde nebavíme o okresním městě znatelné velikosti a důležitosti, ale o malé obcí, která má malý rozpočet a kde se většina lidí zná a denně potkává.
Autokracie - αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Žádná obec by si nezasloužila přístup u nás aplikovaný. Kolektivně zastupitelé mohou dělat špatná rozhodnutí, ale je nepřípustné, aby obec a její občané sloužili autokratickému vedení. Demokracie je křehká, v koalicích často pokulhává, ale v tomto provedení byla zašlapána do země a moc byla svěřena jediné osobě.
Na závěr bych chtěl dát trochu osobního nadhledu. Může se zdát, že jsem proti paní starostce Kysilkové zaujatý a ona osobně, jsem si jist, to považuje za útok na její osobu. Není tomu ale tak. Potkali jsme se pouze několikrát. V její pozici by mohl být kdokoliv a ohradil bych se stejně přímočaře.
Pro mě osobně to není mise proti někomu, ale proti nastoleným nedemokratickým pravidlům, které vidím jako špatné a proti vedení obce, které považuji za silně nedostačující, bohužel je to vše řízeno paní starostkou.
Když budu parafrázovat citát Václava Havla, tak naděje v lepší obec není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že to něco má smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne.
MS ODS Stráž nad Nisou, předseda
Vladimír Pekuláš, vpekulas@gmail.com, 775 955 839
Zdroj vysvětlivky slova autokracie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Autokracie
Komentáře
Okomentovat